Reference od Gabky - Holmes Place 2005

Zase tak se mi do psaní odstavce "co mi dalo cvičeni za posledních par měsíců" nechtělo. Ono totiž porad někoho chválit ... Ale je fakt, že tady je to na místě. Když se ohlednu za poslední rok, tak jsem opravdu spokojena. Někdy se mi chtělo zvracet a srdce se mi málem roztrhlo, jindy jsem měla takovou radost z uzvednuti půl kila navíc, že jsem se smála ještě v metru.

Pokroky byly vidět hodinu od hodiny, každý týden a měsíc jsem rozkvétala víc a víc. Kdysi jsem bývala zamračeny a náladový člověk, který když si šel koupit něco na sebe, tak přes zadek nic nenarval, seklo se to na bocích a dal ani kousek. Postavila jsem se před zrcadlo a říkala jsi, co se tomu mému na mne může líbit. Nohy jak anticky sloupy, na břiše peřinka a ty paže (jak říkáš "Babičko zamávej").

Cvičila jsem vždycky, kombinace různých druhu aerobiku a posilování, něco zabíralo méně, něco více, něco mě bavilo, něco ne. Před sebou jsem valila myšlenku " a teď budeš muset do konce života dřít a makat, aby jsi k něčemu vypadala".

To, co mi pomohlo fyzicky i duševně, a to myslím opravdu vážně, byl a je Body Pump, šikovné cviky z Pilates a neustale upozorňování "ramena, břicho, zadek". Ta obrovská sila a energie, kterou mi cvičení dává, mě žene dál a dál a těším se na každou další hodinu. Zpevnila jsem své tělo, o tom není pochyb, ale hlavně už před zrcadlem nestojí Hromádka neštěstí, ale sebevědomá krásna ženská, která cvičí, protože jí to baví a je to vidět.

Tím chci říct, ze cvičením jsem nezískala jenom svaly a silu, ale i sebevědomí a hlavně mam rada své tělo, se všemi těmi malými nedostatky, které tam ještě jsou.

Letos jsme se na dovolené po třech letech vrátili do Norska. Tam, kde jsem tenkrát málem vypustila duši a vypadalo to, že už neujdu ani metr, jsem letos slovy mého přítele "jela jako tank".

Tohle všechno ale není zadarmo, někdy je to opravdu dřina. Dřina, která bolí, ale baví a dobíjí. A za to Ti patři velký DIK.
Gabča