Bývalá Lektora IQ pohyb Akademie - Martina Fallerová

Ze strojařiny k pohybu: Tělo funguje jako stroj, musíte ho umět vyvážit

Vystudovala strojírenství, pamatuje si éru pletených návleků v rytmické gymnastice a dnes pomáhá lidem vracet tělo do rovnováhy. Jaké to je vychovávat čtrnáctiletá sportující dvojčata, proč jsou pro ni důležité dovolené bez rodiny a jak jí Pilates zachránil záda po výhřezu plotýnky?

Máš doma dvojčata, dva kluky. Jaké to je držet s nimi krok ve sportu?

Letos jim bude 14 let a chodí do sportovní třídy zaměřené na atletiku. Musím se přiznat, že už několik let se vážně nesnažím s nimi držet krok (smích). Na lyžích mi ujedou, na běžkách předběhnou, při turistice utečou a i v golfu jsou lepší než já.

Já jsem ale typ člověka, který si sport a pobyt v přírodě spíš užívá, než že by s někým závodil nebo měřil čas. Ti moji tři chlapi doma to mají jinak – stále se o něco sází a mezi sebou soutěží, kdo je nejlepší.

Cvičíš už více než dvacet let. Jaké byly tvé úplné začátky?

Můj první kurz a cvičitelská licence proběhly ještě během studia na VŠB přes ČSTV a SSM. Tehdy se ta odbornost jmenovala RYTMICKÁ GYMNASTKA. Když si dnes vzpomenu na ty pletené návleky přes kotníky a čelenku, co jsme tehdy nosily, popadá mě regulérní záchvat smíchu!

Původním zaměřením jsi strojařka, která dnes učí zdravý pohyb. Jak se to v tobě pere?

Vůbec se to nepere, skvěle se to doplňuje. Jsem ryze technický typ. Navrhnout a pevnostně spočítat konstrukci nebo stroj je ve své podstatě velmi podobné jako pracovat s lidským tělem. Cíl je stejný: aby všechno dobře fungovalo bez destruktivních svalových dysbalancí. Hledat logickou cestu, jak uvést tělo do ideální mechanické rovnováhy, mě neuvěřitelně baví.

O syndromu „Apalucha“ a splněných snech

Každý rok si dopřáváš rodinnou dovolenou, ale i dovolenou úplně bez rodiny. Jak to vzniklo?

Rodinné dovolené jsou pro nás únikem z každodenního chaosu. Všichni jsme hodně akční a doma se potkáváme až večer, takže spolu v létě i v zimě vyrážíme dobíjet baterky do hor.

Dovolená bez rodiny vznikla spontánně, když bylo klukům dva a půl roku. Tatínci tehdy vyrazili na pánskou jízdu, takovou tu klasickou „Apaluhu“ bez maminek. Nejdřív jezdili na vodu, teď brázdí na kolech cyklostezky kolem Dunaje a Innu. První rok jsem sice strávila tím, že jsem kompletně vygruntovala celý byt, ale další roky už jsem raději vyrazila taky.

Jezdím pravidelně k moři, ale vždy to spojuji se cvičením a skvělými lektory z IQ pohybu – s Danielem Müllerem a letos s Věrou Havlovou. Ráno a večer si užívám cvičení v roli klienta a přes den relaxuji u moře, plavu a čtu. Kdybych tam měla své chlapy, unudili by se k smrti.

Když jsi s pilates začínala, napadlo tě, že jednou budeš sama školit nové instruktory?

Jsem narozená ve znamení Berana – když se pro něco nadchnu, dělám to na 100 %. Když se po roce 1989 otevřely hranice a do Česka dorazil moderní aerobik, okamžitě jsem na VŠB pořádala semináře pro ostatní cvičitele. S Pilates Clinic Method se ten pomyslný kruh vlastně jen krásně uzavřel. Pohyb byl kdysi moje největší zábava a dnes je mou prací. Co víc si člověk může přát?

Bleskový dotazník:

• Kolo, nebo pěšky?

  Jednoznačně pěšky. Miluji vysokohorskou turistiku v Rakousku a Švýcarsku, a to jak v zimě, tak v létě.

• Kostým, nebo sportovní oblečení?

  Sportovní oblečení, to je moje druhá kůže.

• Raketa, nebo golfová hůl?

  Golfová hůl. Tenis jsem zkoušela, ale dobíhat míčky za každou cenu se nelíbilo mým zádům ani kolenům. Při golfu jsem v nádherné přírodě s bezva přáteli a nestresuji se výsledky. Musím ale přiznat, že mě i na greenu jako stín provází zásady Pilates Clinic Method. Díky nim mohu hrát golf bez bolestí i s mým dávným výhřezem plotýnky z dob aerobiku.

• Čechy, nebo zahraničí?

  Když se najde pěkné místo a jste obklopeni skvělými přáteli, je krásně kdekoli na světě.

• Počítač, nebo televize?

  Mám chytrý telefon a skoro celou agendu a komunikaci zvládám průběžně přes něj. Počítač zapínám jen občas a s televizí čas neztrácím vůbec – to si raději otevřu dobrou knížku.