Výhřez meziobratlové ploténky: co to znamená a kdy zpozornět

Neznamená to ale automaticky konec pohybu ani nutnost operace. Důležité je vědět, co se v těle děje, kdy je potřeba vyhledat lékaře a jak se k pohybu vracet bezpečně a postupně.

Co je meziobratlová ploténka

Mezi jednotlivými obratli páteře jsou uložené meziobratlové ploténky. Můžeme si je představit jako pružné „polštářky“, které pomáhají tlumit nárazy, rozkládat tlak a umožňují páteři pohyb. Ploténka má pevnější vnější obal a měkčí gelovité jádro uvnitř. K výhřezu dochází tehdy, když se její struktura naruší a část vnitřní hmoty se posune mimo své původní místo. Tato hmota pak může dráždit nebo utlačovat nervy v okolí páteře. Právě proto se bolest nemusí objevovat jen v zádech. Pokud je podrážděný nerv, může bolest vystřelovat například do nohy nebo do ruky.

Kde se výhřez objevuje nejčastěji

Nejčastěji se výhřez ploténky objevuje v bederní páteři, tedy v oblasti beder. Tehdy může bolest vystřelovat do hýždě, stehna, lýtka nebo chodidla. Může se ale objevit také v krční páteři. V takovém případě se potíže mohou šířit do ramene, paže, předloktí nebo ruky.

Proč k výhřezu dochází

Výhřez ploténky většinou nevzniká jen tak z ničeho nic. Často mu předchází dlouhodobé přetěžování, sedavý způsob života, nedostatek přirozeného pohybu nebo špatné pohybové návyky. Rizikové může být například dlouhé sezení, opakované ohýbání zad, zvedání těžkých věcí bez správného nastavení těla, jednostranná zátěž, málo pohybu nebo naopak dlouhodobé přetěžování bez dostatečné regenerace. Velmi často nejde o jeden jediný pohyb, ale o součet mnoha drobných zatížení, která se v těle postupně ukládají.

Jak se výhřez ploténky může projevovat

Mezi časté projevy patří:

• bolest zad
• bolest vystřelující do nohy nebo ruky
• brnění, mravenčení nebo pocit necitlivosti
• svalová slabost
• zhoršení bolesti při kašli, kýchnutí nebo prudké změně polohy
• omezený pohyb a pocit ztuhlosti
• úlevová poloha, ve které se člověk snaží bolesti vyhnout

Každý člověk může mít projevy jiné. Někdo má výraznou bolest, jiný spíše brnění nebo pocit slabosti. Proto je důležité nepodceňovat příznaky, které se šíří do končetin.

Kdy je nutné rychle vyhledat lékaře

Některé příznaky jsou varovné a vyžadují rychlé lékařské vyšetření.

Lékaře je potřeba vyhledat okamžitě, pokud se objeví:

• náhlý problém s močením nebo stolicí
• ztráta kontroly nad svěrači
• necitlivost v oblasti rozkroku nebo vnitřní strany stehen
• výrazná nebo rychle se zhoršující slabost nohy nebo ruky
• silná bolest po úrazu
• bolest, která se rychle zhoršuje a nejde najít žádná úlevová poloha

V takové situaci není vhodné zkoušet bolest „rozchodit“ nebo rozhýbat. Je potřeba odborné vyšetření.

SKONČILA REHALITACE A CHCEŠ POKRAČOVAT SE CVIČENÍM - SPECIALISTÉ NA PLOTÉNKU

Jak se výhřez ploténky diagnostikuje

Diagnózu stanovuje lékař. Vychází z rozhovoru s pacientem, klinického vyšetření a případně ze zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo CT. Je dobré vědět, že nález na snímku nemusí vždy přesně odpovídat bolesti. Někdo může mít výhřez ploténky a bolesti jen malé, jiný má menší nález, ale potíže výrazné. Proto je důležité hodnotit člověka jako celek, nejen obrázek z vyšetření.

Jak se výhřez ploténky léčí

Mnoho výhřezů ploténky se řeší bez operace. Základem bývá úleva od bolesti, vhodný režim, fyzioterapie a postupný návrat k pohybu. V akutní fázi je důležité zklidnění. To ale neznamená dlouhodobé ležení bez pohybu. Vhodný pohyb se volí podle aktuálního stavu, bolesti a doporučení odborníka. Operace přichází na řadu jen v některých případech, například když je útlak nervu závažný, zhoršuje se hybnost nebo konzervativní léčba nepomáhá. I po operaci je však velmi důležitá následná rehabilitace a postupné budování správných pohybových návyků.

Může člověk s výhřezem cvičit?

Ano, ale ne vždy a ne všechno.

Pohyb je velmi důležitý, musí však být správně zvolený. Cvičení by nemělo zhoršovat bolest, brnění, necitlivost ani slabost. Není cílem zatnout zuby a bolest překonat. Cílem je najít takový pohyb, který tělu pomáhá, ne ho dále dráždí.

Vhodné cvičení by mělo být klidné, postupné a vedené odborníkem. Důležité je naučit se správně dýchat, vnímat postavení pánve a páteře, zapojit hluboký stabilizační systém a postupně vracet tělu jistotu v pohybu.

Čemu se raději vyhnout

V období bolesti nebo po výhřezu ploténky je vhodné být opatrný zejména u pohybů, které záda výrazně zatěžují.

Rizikové mohou být:

• prudké předklony
• kombinace předklonu a rotace
• švihové pohyby
• zvedání těžkých věcí bez kontroly těla
• cvičení přes bolest
• agresivní protahování
• rychlý návrat k vysoké zátěži
• dlouhé sezení bez změny polohy

Neznamená to, že se člověk už nikdy nesmí ohnout nebo zvednout těžší věc. Znamená to, že je potřeba se k těmto pohybům vracet postupně a naučit se je dělat bezpečněji.

Co pomáhá v prevenci

Nejlepší je starat se o páteř dříve, než se objeví velký problém. Základem je pravidelný pohyb, kompenzace dlouhého sezení, přiměřená síla, dobrá pohyblivost, kvalitní dech a schopnost vnímat vlastní tělo.

Důležité je také naučit se běžné denní pohyby: jak vstávat ze židle, jak se zvedat z postele, jak zvedat předměty ze země, jak sedět, stát nebo pracovat u počítače. Zdravá záda nejsou jen o jednom cviku. Jsou výsledkem toho, jak se člověk pohybuje celý den.

Slovo závěrem od emeritní primářky rehabilitace v Táboře

Výhřez meziobratlové ploténky může být bolestivý a nepříjemný stav, ale ve většině případů neznamená konec aktivního života. Důležité je nepodceňovat příznaky, včas vyhledat odbornou pomoc a k pohybu se vracet postupně, bezpečně a s respektem k tělu. Správně vedené zdravotně funkční cvičení může pomoci obnovit důvěru v pohyb, zlepšit stabilitu, snížit přetížení a naučit tělo pracovat šetrněji. Nejde o to cvičit víc za každou cenu. Jde o to cvičit lépe, vědoměji a s větším respektem k vlastnímu tělu." Sylvia Musilová, emeritní primářka rehabilitace v táboře a členka týmu IQ pohyb Akademie