Diastáza břišní stěny: co znamená rozestup břišních svalů
Diastáza není jen viditelný rozestup břišních svalů ani čistě estetický problém. Ovlivňuje způsob, jakým břišní stěna spolupracuje s dechem, páteří, pánví a celým středem těla. V článku si srozumitelně vysvětlíme, proč diastáza vzniká, jak ji poznat, co může zhoršovat její stav a proč při jejím řešení nestačí jen „posilovat břicho“.

Diastáza je rozestup přímých břišních svalů. Nejčastěji se o ní mluví u žen po těhotenství a porodu, ale může se objevit také u mužů, sportovců, lidí s nadváhou nebo u těch, kteří dlouhodobě nesprávně zatěžují břicho a záda. Nejde jen o vzhled břicha. Diastáza může ovlivnit držení těla, stabilitu páteře, bolesti zad, práci dechu i funkci pánevního dna.
Co se v těle děje
Pravá a levá strana břišních svalů jsou uprostřed spojeny pevným vazivem. Toto místo si můžeme představit jako středovou linii břicha, která vede od hrudní kosti přes pupek směrem dolů.
Při diastáze se tato středová linie rozšíří nebo oslabí a přímé břišní svaly se od sebe oddálí. Rozestup může být nad pupkem, v oblasti pupku nebo i pod pupkem.
Často se pak při určitém pohybu objeví na břiše vyboulení, „stříška“ nebo měkké místo ve středu břicha.
Proč diastáza vzniká
Diastáza může vzniknout z více důvodů. Velmi často se objevuje během těhotenství, kdy se břišní stěna přirozeně roztahuje kvůli rostoucímu miminku. Může ale vzniknout také při obezitě, při dlouhodobě zvýšeném tlaku v břiše, při špatném držení těla, nevhodném posilování nebo při přetěžování břišních svalů bez správné práce s dechem a středem těla.
U sportovců se může objevit například tehdy, když je trénink příliš silový, jednostranný nebo není správně vedený. Problémem mohou být také klasické sedy lehy, špatně provedené planky nebo cvičení, při kterém se břicho tlačí ven. U malých dětí se rozestup břišní stěny také může objevit. V tomto případě je ale potřeba vnímat ho v souvislosti s přirozeným vývojem dítěte.
Jak diastázu poznat
Diastázu si člověk může často všimnout například vleže na zádech při zvednutí hlavy. Ve středu břicha se může objevit vyboulení, stříška nebo propad.
Typické projevy mohou být:
-
břicho se při pohybu vyklenuje směrem ven
-
ve středu břicha se objevuje „stříška“
-
břišní stěna působí měkce nebo nesourodě
-
člověk má pocit slabého středu těla
-
objevují se bolesti zad
-
zhoršuje se držení těla
-
může se objevit tlak v oblasti pánve nebo potíže s pánevním dnem
Samotný rozestup ale není všechno. Důležité je také to, jak břicho pracuje při pohybu, dýchání, vstávání, zvedání věcí nebo cvičení.
Proč se diastáza nemá podceňovat
Diastáza není jen kosmetická záležitost. Břišní stěna pomáhá stabilizovat trup a chránit páteř. Když nepracuje dobře, tělo si začne pomáhat jinak. Často se pak přetěžují bedra, kyčle, krk nebo pánevní dno. Člověk může mít bolesti zad, pocit nestability, horší držení těla nebo obtíže při běžných denních činnostech. Proto nestačí jen „posílit břicho“. Je potřeba naučit tělo znovu správně spolupracovat.
Dá se diastáza cvičením zlepšit?
Ano, ve většině případů lze diastázu řešit konzervativně, tedy bez operace. Základem je správně vedené cvičení, fyzioterapie a změna pohybových návyků. Cílem není pouze zmenšit rozestup, ale hlavně obnovit funkci břišní stěny. Břicho se musí naučit spolupracovat s dechem, pánevním dnem, páteří a celým tělem.
MUDr. Sylvia Musilová, emeritní primářka rehabilitace v Táboře, členka týmu IQ pohyb
Při diastáze nejde o to břicho co nejvíc posilovat. Potřebujeme, aby se znovu naučilo dobře spolupracovat s dechem, páteří a pánví. Teprve potom má smysl postupně přidávat větší zátěž.
Správné cvičení bývá zpočátku jemné a pomalé. Začíná se dechem, vnímáním středu těla, nastavením pánve a hrudníku. Postupně se přidává větší zátěž, opora, pohyb a náročnější cviky.
Čemu se při diastáze raději vyhnout
Pokud se při cvičení břicho vyklenuje ven, vzniká stříška nebo člověk cítí tlak, tah či bolest, je to signál, že je cvik v danou chvíli příliš náročný nebo není proveden správně.
Opatrnost je vhodná zejména u těchto cviků:
-
klasické sedy lehy
-
zkracovačky
-
dlouhé výdrže v planku bez kontroly břicha
-
zvedání obou nohou vleže
-
prudké rotace trupu
-
těžké posilování se zadržováním dechu
-
cviky, při kterých se břicho tlačí ven
Neznamená to, že se k těmto cvikům člověk už nikdy nemůže vrátit. Je ale potřeba nejdříve obnovit správnou funkci středu těla a až potom zátěž postupně zvyšovat.
Co pomáhá
Při diastáze pomáhá pravidelné, klidné a správně vedené cvičení. Důležité je naučit se dýchat tak, aby se břicho zbytečně netlačilo ven, vnímat postavení pánve a hrudníku a postupně zapojovat hluboké svaly trupu. Velmi důležité jsou i běžné denní činnosti. Například jak vstáváme z postele, jak zvedáme dítě, tašku nebo nákup, jak sedíme, stojíme, kašleme nebo cvičíme. Diastáza se totiž neřeší jen na lekci. Tělo používáme celý den.
Kdy vyhledat odborníka
Odbornou pomoc je vhodné vyhledat vždy, když si člověk není jistý, zda cvičí správně, pokud se břicho výrazně vyklenuje, pokud se objevují bolesti zad, tlak v pánvi, potíže s pánevním dnem nebo pokud se stav dlouhodobě nelepší. V těžších případech, například při výrazném narušení břišní stěny nebo při kýle, může být někdy doporučena chirurgická léčba. I po operaci je ale důležitá následná rehabilitace a správné pohybové návyky.
Závěrem
Diastáza je rozestup břišních svalů, ale ve skutečnosti jde o problém celého středu těla. Souvisí s dechem, držením těla, páteří, pánví i každodenním pohybem. Dobrá zpráva je, že správně vedeným cvičením lze stav břišní stěny často výrazně zlepšit. Důležité je necvičit silou přes problém, ale postupně učit tělo znovu správně pracovat. Nejde o to dělat více cviků na břicho. Jde o to, aby břicho, dech, páteř a pánev začaly znovu spolupracovat.


