Zbyněk Petr - Jaký přínos má fyzická aktivita?

Začarovaný kruh pasivity: Proč nás nedostatek pohybu stojí zdraví i peníze

Když lidé začínají cvičit, většinou je pohání touha po lepší postavě nebo kondici. Vizuální efekt je sice příjemný bonus, ale tím nejdůležitějším důvodem pro fyzickou aktivitu je zdraví a prevence.

Pravidelný pohyb zvyšuje imunitu a předchází rizikům většiny civilizačních chorob. V jejich výskytu se Česká republika bohužel dlouhodobě drží na předních místech evropských statistik. Jak je to možné? Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Kolik lidí z vašeho okolí se pravidelně hýbe – tedy alespoň 1× až 2× týdně po dobu jedné hodiny?

Výmluva jménem čas a selhání systému

Nejčastějším argumentem, proč lidé necvičí, je nedostatek času. Je to ale pravda? Kolik hodin týdně prosedíme u televizních obrazovek, bezcílným surfováním na internetu nebo tím, že se do práce i z práce vezeme autem až k samotným dveřím, místo abychom kousek došli pěšky?

Tento alarmující trend se navíc přesouvá i na mladou generaci, jejíž pohybová gramotnost rapidně klesá. Místo toho, aby stát podpořil tělesnou výchovu a budoval zdravou populaci, která nebude přetěžovat zdravotní systém, na politické úrovni se opakovaně objevují absurdní snahy o omezování povinného pohybu ve školách.

A jaká je situace u lékařů? Pro mnohé z nich (naštěstí ne pro všechny) je stále jednodušší napsat dospělému recept na prášky a dítěti vystavit dlouhodobou omluvenku z tělocviku.

Biologický fakt: Určité množství pohybu je nutné jak pro zdravého, tak pro oslabeného člověka. Bez něj tělo bleskově upadá (regreduje), snižuje se tolerance na minimální zátěž, stoupá fyzická i psychická únava a člověk padá do začarovaného kruhu, ze kterého se těžko vystupuje.

Co všechno riskujeme, když zůstaneme sedět?

Fyzická neaktivita není jen „lenost“, je to přímá pozvánka pro vážná onemocnění. Co všechno správným pohybem dokážeme odvrátit?

• Srdce a cévy: Výrazně snižujeme riziko ischemické choroby srdeční (infarktu) a cévní mozkové příhody. Pohyb reguluje krevní tlak a snižuje hladinu „špatného“ LDL cholesterolu.

• Pohybový aparát: Bez pohybu klouby ztrácejí výživu a vzniká artróza. Ubývá aktivní svalová hmota, což zpomaluje metabolismus. Oslabuje posturální svalový systém, hroutí se držení těla a přicházejí úporné bolesti zad a výhřezy plotének.

• Kosti: Nedostatek zátěže způsobuje vyplavování vápníku z kostí (zejména v osovém skeletu). Tato osteoporóza pak vede k nečekaným a nebezpečným zlomeninám i při banálních pádech.

• Metabolismus: Bez svalové práce klesá citlivost buněk na inzulín a snižuje se tolerance glukózy. Tělo musí produkovat stále více inzulínu, aby udrželo glykémii v normě, čímž se pomalu ale jistě rozvíjí diabetes II. typu (cukrovka) spojený s obezitou.

Finanční matematika: Permanentka vs. lékárna

Pohyb se dá provozovat jakkoliv. Můžete investovat do vedených lekcí pod dohledem profesionálů v placených centrech, ale stejně tak můžete sportovat úplně zdarma kdekoliv venku v přírodě.

Pokud se ale rozhodnete nehýbat, peněženku to dříve či později zasáhne také. Časem začnete pravidelně platit za léky, které budou vzniklé neduhy pouze maskovat a tlumit. Ve výsledku vás dlouhodobá léčba a ztráta soběstačnosti vyjde mnohem dráž než preventivní fyzická aktivita, která vám jako bonus přinese psychickou pohodu a sociální kontakty.

Rozhodnutí je na každém z nás:

1. Aktivní cesta: Investice pár hodin týdně do pohybu a zdravého těla.

2. Pasivní cesta: Pravidelná hrstka prášků a časté návštěvy lékařů – na které si ten čas nakonec stejně budete muset najít.