Článek - Běh, fenomén dnešní doby

Může běhat každý? Pravda o novodobém běžeckém fenoménu

Móda se vrací v cyklech a fitness svět není výjimkou. Vlny funkčních tréninků, kruháčů nebo crossfitu dostávají moderní názvy a nové tváře, ale v jádru tu všechno už jednou bylo. Stejným hitovým cyklem teď prochází i běhání.

Běhalo se samozřejmě vždycky. Jen nás dnes výrobci sportovních značek oblečou do výraznějších neonových barev, obují do odpružených bot s karbonovým plátem a pošlou nás na nejbližší městský půlmaraton. Internet je zaplavený články o tom, jak při běhu zaručeně zhubnout, zda pálíme víc kalorií než v posilovně, nebo jestli máme běhat bosky.

Pojďme se ale podívat na základní otázku bez marketingového pozlátka: Může běhat opravdu každý a jak by měl člověk vlastně začít?

Proč lidé nejčastěji vybíhají?

Rozhodnutí často padne ze dne na den. Většinou za větou „začnu běhat“ stojí skrytý podtext: „Chci zhubnout.“ Běh má totiž v očích veřejnosti obrovské výhody:

• Finanční nenáročnost: Oproti jiným sportům nepotřebujete drahé vybavení ani permanentky.

• Časová flexibilita: Nemusíte se na nikoho vázat. Vyběhnete, kdykoliv se to hodí vám.

• Čistá hlava: Běh slouží jako skvělý psychický relax – je to čas, který patří jen vám.

• Trendy záležitost: Běhání je zkrátka aktuálně „in“.

Běh je sám o sobě úžasný, přirozený pohyb. Přesto dnes obrovské množství začátečníků končí kvůli zraněním nebo bolestem už po několika týdnech. Proč tomu tak je?

Krutá pravda: Běhat může každý, ale ne každý hned

Nejčastějším spouštěčem pro běh jsou kila navíc. Jenže právě nadváha je v začátku největším nepřítelem našeho pohybového aparátu.

Při každém došlapu musí tělo absorbovat obrovské nárazy. Pokud na to svaly, šlachy a klouby nejsou připravené, odnese to páteř, kolena a kyčle. Ani ta nejsilnější pevná vůle pak nezabrání zranění, které vás v tréninku zastaví.

Běžecký paradox: Abyste mohli běhat a shodit přebytečná kila, musíte mít tělo v takovém stavu, aby ty stovky a tisíce tvrdých dopadů vůbec vydrželo.

Nejideálnější cestou je nejen běh, ale komplexní trénink společně s kompenzačním cvičením, a strečinkem. Pro lepší představu, v jednom týdnu jít běhat (pro začátek rychle chodit), jít do sportovního centra a zařadit i relaxační formu cvičení v podobě pilates nebo jógy (nejlépe u nás v Centru pohybu & Pilates studio Daniela Mullera). Komplexnost je klíčem k úspěchu.

Pokud vás ale láká opravdu jenom běh, samotný běh, pak začít pozvolna. Pokud se příliš zadýchávám, tak intervalový trénink je pro vás ideální. Intervalový ve smyslu střídání svižného a pomalého tempa, kdy pro začátek převažuje pomalé tempo (chůze). Výbornou variantou intervalu zátěže je běh (chůze) do kopce, nebo zvýšení sklonu na běhacím pásu. Pak není nutná frekvence kroku, ale „tepovku“ tím rozhodně zvednu.

Sečteno podtrženo

Pokud se chci začít věnovat běhu, měl bych zprvu pomalu a volným tempem, abych si odnesl příjemné pocity a vyplavené endorfiny plnily svůj účel. Ideální je mít o sobě co nejvíc informací v podobě zátěžových testů. Jde-li mi o váhu, zařadím nejprve chůzi a komplexní trénink, kdy nabírám svalovou hmotu, která jednak zvyšuje bazální metabolismus, a jednak daleko lépe „pálí“ tukovou tkáň. Mám-li jiné zdravotní problémy, např. ploché nohy, bolesti zad, přednostně řeším problém, teprve pak až obuji tenisky.

Běh nám může dát příjemné pocity a volnost, stejně tak může být pro mnohé destruktivním a nepříjemným. Volba je jen na nás.