Reportáž ze školení: Druhý víkend rekvalifikací podzim 2026: první pomoc, psychologie, kineziologie a sportovní trénink

Druhý víkend teoretického základu rekvalifikačních kurzů v IQ pohyb Akademii navázal na úvodní blok vzdělávání a přinesl další důležitá témata, která patří k práci instruktora i trenéra. Účastníci se věnovali první pomoci, psychologii, pedagogice, hygieně sportu, kineziologii, zvláštním skupinám i základům sportovního tréninku.

Program znovu ukázal, že kvalitní instruktorské a trenérské vzdělávání nestojí pouze na zásobníku cviků. Dobrý instruktor či trenér potřebuje rozumět bezpečnosti, komunikaci, tělu v pohybu, zdravotním omezením klientů i tomu, jak trénink smysluplně vystavět.

První pomoc v akci

Víkend otevřela první pomoc, tentokrát velmi praktickou formou s Evou Bernátovou, ředitelkou vzdělávání v Červeném kříži. Účastníci měli možnost vidět reálné postupy první pomoci a následně si uvědomit, jak důležité je umět je použít i v praxi. Právě praktický nácvik je v této oblasti nenahraditelný, protože v krizové situaci nestačí o první pomoci jen slyšet.

Součástí výuky byly postupy, které jsou důležité nejen pro bezpečnou práci s klienty, ale také pro závěrečnou zkoušku. Účastníci si tak mohli propojit odborné informace s konkrétní zkušeností, která jim může v praxi pomoci správně a včas zareagovat.

Psychologie, pedagogika a hygiena sportu

Na první pomoc navázala Alena Špalková s tématy psychologie, pedagogiky a hygieny sportu. Tato část otevřela důležitou rovinu práce trenéra a instruktora, která často rozhoduje o kvalitě spolupráce s klientem.

Diskuse se dotýkala komunikace, odpovědnosti, profesionality i schopnosti vést klienta bezpečně a s respektem. Silným AHA momentem bylo téma únavy trenéra. Pokud je trenér unavený, nemůže tuto únavu jednoduše přenést na klienta nebo předem oznámit, že trénink bude lehčí jen proto, že se necítí dobře. Alena toto téma zasadila do širší profesní odpovědnosti. Stejně jako bychom neočekávali, že lékař kvůli špatné náladě provede výkon méně kvalitně. Instruktor či trenér musí umět pracovat profesionálně bez ohledu na své aktuální rozpoložení.

Dalším důležitým momentem bylo uvědomění, že cvičení musí mít systém. Nestačí skládat jednotlivé cviky náhodně za sebou. Klient potřebuje být veden tak, aby se lépe orientoval v prostoru, rozuměl tomu, co dělá, a postupně se v pohybu zlepšoval. Účastníci oceňovali, že právě tento systémový přístup je v IQ pohyb Akademii součástí výuky a že se neomezuje jen na jednotlivé cviky bez širší logiky.

Kineziologie jako propojení těla v souvislostech

Další část víkendu patřila kineziologii, kterou opět vedla Sylva Musilová, emeritní primářka rehabilitačního oddělení v Táboře. Výuka navázala na anatomii z prvního víkendu a pomohla účastníkům lépe propojit znalosti kostí, svalů, fyziologie, biologie a dalších systémů lidského těla.

Kineziologie zde nebyla pojatá jako samostatná teoretická disciplína odtržená od praxe. Naopak. Účastníci si mohli postupně skládat obraz těla jako funkčního celku, ve kterém jednotlivé struktury spolupracují, ovlivňují pohyb a určují kvalitu provedení cvičení.

Právě tato část pomáhá budoucím instruktorům a trenérům lépe chápat, proč tělo reaguje určitým způsobem, proč nestačí dívat se pouze na jeden sval nebo jeden kloub a proč je důležité sledovat pohyb v širších souvislostech.

Zvláštní skupiny a zdraví klienta

Poslední den teoretického základu patřil zvláštním skupinám a sportovnímu tréninku. Výuku vedla Ida Kršková, která se věnovala zdravotním tématům, se kterými se instruktoři a trenéři v praxi často setkávají.

Program se zaměřil na obezitu, artrózu, civilizační onemocnění a další zdravotní faktory, které ovlivňují pohyb a možnosti cvičení. Pozornost dostaly také děti, ploché nohy, bolesti zad a další situace, ve kterých je potřeba volit cvičení s ohledem na věk, zdravotní stav a individuální potřeby klienta.

Tato část výuky účastníkům připomněla, že klient není jen „cvičenec“, kterému zadáme univerzální sestavu. Každý člověk přichází s jinou historií, jiným tělem, jiným zdravotním stavem a jinou úrovní pohybové zkušenosti.

Jak postavit sportovní trénink

Součástí posledního dne byl také teoretický základ sportovního tréninku. Účastníci se věnovali tomu, jak trénink sestavit, jak začít přemýšlet o jeho struktuře a jak rozlišovat jednotlivé tréninkové celky.

Téma zahrnovalo principy plánování, stavbu tréninku i základní orientaci v mikrocyklech, mezocyklech a makrocyklech. Důležité bylo pochopit, že sportovní trénink není nahodilé střídání cviků, ale promyšlený proces, který má svůj cíl, návaznost a přiměřenou zátěž.

Účastníci tak získali základní rámec pro to, jak přemýšlet o cvičení, prevenci i tréninku podle toho, s kým pracují a čeho chtějí společně dosáhnout.

Závěr druhého víkendu

Druhý víkend přinesl další pevné základy pro budoucí instruktorskou a trenérskou praxi. Děkujeme všem účastníkům za aktivní přístup a otázky. Poděkování patří Evě za část věnovanou první pomoci, Aleně za psychologii, pedagogiku a hygienu sportu, Sylvě za kineziologii a Idě za zvláštní skupiny a sportovní trénink.