Pavlína Krajňáková - Není pilates jako pilates

31. 10. 2014

Co mi přinesl Pilates Clinic Method? Odpověď na tuto otázku není zdaleka tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tento příběh by měl dřív než otázkou co mi Pilates Clinic Method dal, začínat otázkou co mi Pilates Clinic method vzal. Ale to předbíhám, protože můj příběh začal ještě o několik let dříve…

Docela normální dětství

Jako snad každé dítě jsem se už od malička ráda hýbala a protože naše generace nebyla zatížena světem počítačů, mohla jsem každý den naplno využívat svůj fyzický a psychický potenciál. V praxi to znamenalo, že nás rodiče od jara do podzimu svolávali po tmě domů, zatímco my jsme ještě potřebovali s partou kamarádů ze sousedství dohrát „vybišku“, „schovku“, badminton, stopovanou a další hry, kterých si jsou děti nezasažené fenoménem internetu, počítačových her a přátelstvím na sociálních sítích schopné vymyslet nespočet. V zimě byla samozřejmostí rodiči pěstovaná láska k lyžím (převážně běžkám), dlouhé procházky ve sněhu a v létě túry po horách. A když jsem v předškolním věku měla po operaci ruky na nějakou dobu sport úplně zakázán, rodiče mě uhlídat nedokázali - na kole jsem se naučila jezdit potají a sama.

Doba aerobiková

Až mnohem později jsem se na vysoké škole v rámci povinného zápočtu z tělesné výchovy seznámila s aerobikem a směr mého sportovního života byl na několik let předurčen. Začala jsem pravidelně chodit na lekce aerobiku, postupně nakoupila desítky videokazet a stovky časopisů, ale stále mi to nestačilo - potřebovala jsem vědět víc. A proto, i když jsem v té době neměla v úmyslu aerobik předcvičovat, přihlásila jsem se na kurz instruktora aerobiku, který jsem absolvovala v roce 2000 v České škole aerobiku Heleny Jarkovské. A náhoda tomu chtěla, že ještě ten stejný rok jsem opravdu aerobic začala předcvičovat.

Doba Pilatesova

Pilates vstoupil do mého života v roce 2002, kdy se mi do ruky dostala knížka Cvičte jako superhvězdy a přestože se nenechávám ovlivňovat životem slavných, cvičení jsem zkusila. Zalíbilo se mi natolik, že mi nevadilo vstávat ráno před pátou hodinou, abych si mohla před odchodem do práce zacvičit. Cítila jsem se skvěle. Vývoj dalších událostí na sebe nenechal dlouho čekat. Protože mě rodiče vychovávali v duchu myšlenky „Když něco děláš, dělej to pořádně“, opět jsem potřebovala rozumět a vědět víc. A tak jsem absolvovala další školení, tentokrát pro instruktory pilates metody a z předcvičování lekcí aerobiku jsem se postupně začala plně věnovat výuce pilates.

Byla to láska na první pohled. Všechno se zdálo být najednou tak jednoduché a krásné. Všechno fungovalo, jak mělo - alespoň mě a mnoha dalším. Přesto jsem si nemohla nevšimnout, že do mých kurzů přicházeli lidé s bolestmi zad a také s důvěrou, že slibované účinky „zázračného“ pilates cvičení budou účinkovat i na ně a že se zmírní, nebo zcela odstraní jejich bolesti. Některým cvičení skutečně pomohlo, ale byli i takoví, kterým nepřineslo téměř nic dobrého. Nebylo jich mnoho, ale přesto se takoví našli a já začala přemýšlet, jak je to možné? Vždyť na každém školení, v každém článku nebo knize o pilates (a že jich mám doma v knihovně na desítky) se dozvíte, že: pilates odstraňuje svalové dysbalance, zlepšuje vadné držení těla, zmírňuje bolesti zad, migrény a jiné… Nikde jsem se ale nedozvěděla, proč přes to všechno u někoho pilates prostě nefunguje? 

Doba Pilates Clinicová

Odpověď na tuto otázku jsem dostala nečekaně až za několik let a to během studia Pilates Clinic Method u Dana Müllera. Bylo to v době, kdy jsem za sebou měla více než 10 let pravidelného cvičení pilates, ale také dvě těhotenství a porody dvou dětí. Už během prvního dne vzdělávacího programu Pilates instruktor Matwork I jsem si uvědomila, že není pilates jako pilates. Když se zpětně ohlédnu, připomíná mi to úkoly z časopisů mých dětí „Pozorně si prohlédni oba obrázky a najdi 5 rozdílů.“ Probírané cviky se sice jmenovaly stejně, dokonce laickým okem i stejně vypadaly, ale práce pro tělo to byla úplně jiná. Nechápala jsem jak je možné, že jeden a ten samý cvik může být cvičen v podstatě úplně jinak, pomocí naprosto jiných svalů. Těch rozdílů během cvičení bylo hodně a přitom stačilo tak málo. Třeba jen změnit výchozí pozici, jinak nastavit hrudník, upravit polohu chodidel, hlavy a především pánve, se kterou nás do té doby nikdo neučil pracovat. Během prvních pár hodin školení jsem musela svoje dosavadní představy o cvičení opět posunout do nových dimenzí. A hlavou se mi stále honila myšlenka, že je stále co zlepšovat a že mě nové poznatky posouvají zase o kus dál.

Pilates Clinic Method mě naučil, jak moc intenzivně (ale zároveň bez zbytečného přetěžování) může pracovat tělo, když je správně nastaveno. Toto byl můj nový začátek, tentokrát s metodou Pilates Clinic Method.

Učili jsme se známé cviky, které byly najednou tolik jiné. Čím víc jsme pronikali do tajů lidského pohybu, tím jasnější najednou byly odpovědi na otázky, které jsem si dřív kladla a u Dana na ně po mnoha letech postupně nacházela odpovědi. Najednou to všechno začalo do sebe lépe zapadat a dávat hlubší smysl. Od prvního školení v Centu funkčního pohybu jsem kromě vzdělávacího programu Matwork 1 absolvovala mnoho dalších kurzů, kongresů, seminářů a inspirací. Každý z nich se stal jedním dílkem skládačky, ze kterých se skládá mozaika zdravého, funkčního pohybu. Když jsem začala cvičit PilatesClinic, věděla jsem, že jiné cvičení už pro své klienty a ani pro sebe hledat nemusím. Našla jsem cestu, která má smysl i cíl.

A konečně odpověď na otázku, co mi dal Pilates Clinic Method?

Cvičením metodou Pilates Clinic Method se mi po porodu nádherně aktivovaly svaly pánevního dna (nejsem si jistá, že kdykoli před tím byly v takové kondici), zlepšilo se držení těla, zmizely bolesti v kříži, které mě začaly trápit během těhotenství, vymizely také problémy s pravým zápěstím, které jsem si vypěstovala dlouholetým přetěžováním během práce na počítači. Až při cvičení PilatesClinic jsem ve svém těle objevila svaly, o kterých jsem dříve při cvičení neměla ani tušení. A není to jen o fyzickém rozměru. Když cvičím pilates pravidelně, dívám se na svět z většího nadhledu, jsem trpělivější, spokojená a díky pilates i zdravá. To jsem si nejvíc uvědomila, když se po porodu projevilo několikaměsíční období radostí a hlavně starostí, nevyspání a také období, kdy nebyl čas pravidelně cvičit.

Každý sport v životě, ať už byl jakýkoli, mi dal mnohé (vytrvalost, soutěživost, zodpovědnost, vůli k překonávání překážek, smysl pro fair play…). Pilates Clinic Method mi dal hodně, ale především mi ukázal cestu, že méně je někdy více. Pilates Clinic Method mi dal respekt k vlastnímu tělu a jistotu, že když člověk dělá věci tak jak se dělat mají, dříve nebo později dojde ke správnému cíli. Dnes už necvičím s filozofií: čím víc se sedřu, tím lépe pro mě (resp. dám si pořádně do těla). I tady měli moji rodiče pravdu – u všeho se musí přemýšlet, cvičení nevyjímaje. Pokud si mohu nevhodným pohybem způsobit problémy, poškodit zdraví nebo časem přivodit bolesti, pak se ptám: proč takovému sportu zbytečně věnovat svůj čas, peníze a energii? Je to stejně nezodpovědný přístup ke svému tělu, jako má kuřák, který s každou vykouřenou cigaretou vědomě zhoršuje své zdraví, a přesto jde a koupí si další krabičku.

S každým odcvičeným cvikem PilatesClinic si uvědomuji, jak to co se zpočátku zdálo tak složité je vlastně úplně jednoduché – když člověk ví jak na to.

Pavlína Krajňáková


SK Pohoda
Aerobic
CK Lenka