Daniel Muller - Historie tělesného cvičení 3.díl

Od feudalismu s rytíři až po humanismus

Další etapou tělesné kultury se historické období feudalismu, kdy nastává celkový úpadek společnosti s vlivem křesťanství a datujeme jej do 11. století. Toto období bylo poznamenáno četnými nájezdy Turků, kteří obsazovali celý blízký východ. Jejich výbojnost dala podmět ke vzniku častých křížových výprav, kde hlavní cílem bylo osvobození božího hrobu v Jeruzalémě, což ve skutečnosti byl jen nepatrný cíl od obsazování bohatých oblastí blízkého východu.

Hlavní složkou křižáckých armád se stalo jezdectvo, které bylo vyzbrojeno kopími, meči a palcáty a tvořilo tak nedílnou součást těžkooděnců. V tomto období se začaly prohlubovat majetkové rozdíly a vznikají dva stavy – panský a rytířský spolu s nově vzniklým doprovodem tvořící pážaty a panoši. Pážata se učili především společenskému chování a panoši získávali onu fyzickou zdatnost a bojovou techniku. Rytíři pak samotní zdokonalovali nejen svoji fyzickou zdatnost pomocí sedmi rytířských ctností – jízda na koni, plávání, střelba z luku, zápas spojení se šermem, lov divoké zvěře, hra v šachy a veršování. Své dovednosti poté předváděli stejně jako antičtí atleti v zápase se soupeřem na různých rytířských turnajích.

S rozvojem turnajů rytířů se rozšířila i možnost výuky tělesné zdatnosti, neboť vznikala celá řada výcvikových středisek šermu a jízdy na koni. V této době se pomalu přechází od církevního ideálu k ideálu hrdiny, který se vyznačoval statečností, fyzickou silou, jezdeckým uměním a dalšími pohybovými přednostmi. Francie, později Německo dosáhlo v této době největšího rozmachu, kdy však úpadek rytířství bylo zaznamenáno až při širokém uplatnění střelného prachu, kdy se změnila technika boje. Na přelomu 14. a 15. století nastává ona změna v disciplínách turnajů, kdy se útočný ráz rytířského pojetí boje mění na předvádění techniky jízdy na koni s figurami.

Středověká Itálie, kde nedošlo k úplnému odklonu antických tradic, je i místem zrodu humanismu a renesance. Objevují se první větší rozdíly od zbytku Evropy. I přesto že se skandinávské země věnují bruslení na zamrzlých jezerech, Itálie začíná se slavnostmi gondoliérů – regata jako fyzicky náročnějšími kláními. Díky návratu k antickému systému výchovy mládeže se do škol začala prosazovat i tělesná výchova. Snad nejvýznamnější vychovatel tohoto období v Itálii byl Vittorino Ramboldini da Feltre, který probouzel zájem chovanců o studium, jejich ctižádostivost, odvahu a sílu. Hodně času pobýval se studenty v přírodě, cvičil je nejen duševně, ale i tělesně s výcvikem ve zbrani, v zápasu, v atletických disciplínách, v plavání, jízdě na koni i v míčových hrách. Ty se začaly ve městech rozvíjet pomocí kolektivní hry, které se věnovala šlechta spolu s tancem.

Celý článek naleznete na aerobics.cz

Autor článku: Mgr. Daniel Müller

Copyright: Využití textových nebo filmových materiálů a fotografií, které jsou zveřejněny na těchto webových stránkách, je možné pouze se souhlasem provozovatele webu www.iqpohyb.cz. Přejímání obsahu stránek je možné pouze se souhlasem a jasně viditelným uvedením zdroje na začátku každého přejatého materiálu. Pro schválení nás prosím kontaktujte.